O metru lze mluvit jako o identifikačním znaku města. V období před rokem 1989 bylo pražské metro i přes technicko-materiální možnosti budované jako výkladní skříň města i státu. Architektonickému a především uměleckému řešení byla věnovaná velká dávka úsilí spolu s velkým množstvím finančních prostředků. Toto úsilí vyústilo v kvalitní řešení, které je i v dnešní době obdivované. Jsme schopni toho docílit i dnes? Jaké jsou reálné možnosti investora provést hodnotnou realizaci? Je vypsání architektonické soutěže na dvě stanice metra řešení? Do jaké míry si v současnosti vážíme a v budoucnu budeme vážit hodnot veřejného prostoru, mezi které stanice metra bezpochyby patří?

Do diskuze přijali pozvánÍ:  

Mgr. Petra Kolínská (náměstkyně primátorky)

Ing. David Krása (generální ředitel Metroprojektu)

Ing. arch. Petr Kučera (Metro D jinak a lépe)

MgA. Pavel Karous Ph.D. (vetřelci a volavky, GHMP)

Ing. arch. Ondřej Beneš, Ph.D. (FA ČVUT )

Ing. arch. Petr Lešek (Pracovní skupina ČKA pro soutěže)

Ing. Jaroslav Šubert (DPP)

Moderoval: Ing. arch. Josef Smutný (Člověk a prostor)